Tři roky jsem sbíral appky a nástroje. Pak jsem 90 % smazal.
Proč víc nástrojů skoro nikdy neznamená víc hotového — a jak poznat ten jeden, co fakt používáš.
Měl jsem tři to-do appky, dva systémy na poznámky, čtyři „druhý mozky” a žádný hotový projekt. Každou novou appku jsem si pletl s novým začátkem. Jenže nástroj není práce. Nástroj je odklad práce, který vypadá jako práce.
Test jednoho dne
Udělal jsem si jednoduchý audit: u každého nástroje jsem se podíval, kdy jsem ho naposled reálně otevřel kvůli výsledku — ne kvůli „nastavování”. Většina spadla na celé týdny zpátky. Pár jsem nedokázal ani vysvětlit, proč ho vůbec mám.
Smazal jsem všechno, co neprošlo. Zůstal jeden zápisník a jeden seznam úkolů. Tečka.
Co se stalo s produktivitou
Nic se nezhroutilo. Naopak — přestal jsem řešit, kam věc napsat, a začal ji prostě dělat. Hledání „dokonalého setupu” byl jen luxusní způsob prokrastinace.
Když dneska narazím na nový skvělý nástroj, ptám se: co konkrétního přestanu používat, když tohle přidám? Když neumím odpovědět, nechávám to být.